Betonové kostičky
publikoval oott • 24. 8. 2010I já si přidám něco polabinské betonové romantiky. Bylo to jiné teritorium, ale cestou k doktorce jsme kolem procházeli.
Vyběhnout, prolézt, jen si tak malinko pohrát …
I já si přidám něco polabinské betonové romantiky. Bylo to jiné teritorium, ale cestou k doktorce jsme kolem procházeli.
Vyběhnout, prolézt, jen si tak malinko pohrát …
A máme tu další umělecký skvost. Fontána? No pane jo. Tvarově a barevně velice…velice odvážné. A zde jsou stránky autora.

zhmoněná geometrie… pocta prvému úhlu… zapomenutá pomůcka obřího stavitele okolního sídlíště… zednářská svatyně… dětský sen Zahy Hadid… dětství několika generací… i mé…
Doufám, že můj další příspěvek z pouti po krásných průlezkách nebude mít za následek podobně smutný a hloupý konec jako v případě Kočičáku. Doufám, že někdo úmyslně neničí všechno co mám rád, jakmile o tom napíšu… asi ne, nejsem paranoik! Ale stejně radši nenapíšu kde to je!… ale stejně:
PROSÍM VÁS, NEBOUREJTE TO! DYŤ JE TO KRÁSNÝ! (a mě se to vlastně vůbec nelíbí)
Průlezka, skluzavka, socha, hrad, amfiteátr – uprostřed hranatého sídliště – najednou – tenhle amorfní organický mimoň – znám ho od dětství – ale až nedávno jsem si na google všiml jaký má půdorys – vrtule, šuriken, améba – je tam od jak já živa (1975?) – kdo to navrhoval a jak to prošlo přes soudruhy to nevím – dneska by to neprošlo – mám ho rád a jsem rád že tam pořád je