„Prokopka“ bylo vždy pro mne nenápadným místem v centru města. Místo, kolem kterého jen tak projedete, jen tam tak existovalo. Život z něj pomalu vyprchával mizeli lidé, mizely příběhy a nakonec skoro nenápadně zmizelo celé místo. Nyní mám pocit, že zmizela část duše města, průmyslová duše, která k Pardubicím patřila. Duše, kterou ve vyspělých kulturách již dávno objevili a dokáží s ní pracovat, vznikají lofty, galerie, kanceláře. Dávno byla objevena krása průmyslových objektů. Proč to jen nešlo tady?

Teď už jen můžeme čekat, co nám developer CPI Group nabídne, luxusní čtvrť? Pro koho? Zatím jen na svých stránkách nabízí kancelářské prostory o vyjímečné kvalitě a na vizualizacích hotel….

Město už jednou vstříc nové budoucnosti vykročilo na Masarykově pláni (a to byly pozemky města) a kam kroky budoucí povedou nyní? Ale vraťme se na chvilku pár let zpět, píše se rok 2002 a já měl možnost projít branou továrny a udělat pár snímků.

Škoda jen, že domy jdou snadněji podříznout než stromy …

(Celý příspěvek…)

Další z hostů letošního přednáškového projektu Offcity NE-architekti byla Kateřina Šedá – absolventka AVU Praha a držitelka Chalupeckého ceny za rok 2005.

(Celý příspěvek…)

V souvislosti s úmyslem Útvaru hlavního architekta MmP přesunout od vstupu do Tyršových sadů sochu Rudoarmějce od J. Malejovského a s diskusí, jež o tom proběhla v místním tisku na přelomu prosince 2010 a ledna 2011, bude užitečné připomenout, jak prostor dnešního náměstí Republiky zneužily oba velké totalitní režimy 20. století jako svá „kultovní místa“.

Původně Smetanovo náměstí vzniklo roku 1913. Dnešní dispozice pro ně vznikly zasypáním t.zv. Městské řeky (foto 1) v letech 1910–1911. Za první světové války (v letech 1914–1917) byla podle návrhu pardubického rodáka F. Roitha postavena budova Městské spořitelny. Po vzniku samostatné ČSR bylo na úpravu Smetanova náměstí vyhlášeno několik architektonických soutěží. Jejich výsledkem byla roku 1924 zahájená výstavba Anglo-čs. banky podle projektu J. Gočára a stavba budovy Ředitelství pošt a telegrafů navržená L. Machoněm a dokončená roku 1926. V letech 1927–1931 byl pak podle Gočárova projektu postaven hotel Grand.

(Celý příspěvek…)

Chceme navázat na slavnou tradici budovatelů moderních Pardubic jako živého a kulturního města!

uvolňování prostoru pro velkorysou promenádu vyžádanou procházenísechtivým obyvatelstvem města

(Celý příspěvek…)

I já si přidám něco polabinské betonové romantiky. Bylo to jiné teritorium, ale cestou k doktorce jsme kolem procházeli.

Vyběhnout, prolézt, jen si tak malinko pohrát …

(Celý příspěvek…)

Záznam z OFFCITY tripu s Vlastíkem Doubravou, který proběhl na starém městě v Pardubicích 30. července 2010.

Audio clip: Adobe Flash Player (version 9 or above) is required to play this audio clip. Download the latest version here. You also need to have JavaScript enabled in your browser.

Audio clip: Adobe Flash Player (version 9 or above) is required to play this audio clip. Download the latest version here. You also need to have JavaScript enabled in your browser.

(Celý příspěvek…)

zhmoněná geometrie… pocta prvému úhlu… zapomenutá pomůcka obřího stavitele okolního sídlíště… zednářská svatyně… dětský sen Zahy Hadid… dětství několika generací… i mé…

Doufám, že můj další příspěvek z pouti po krásných průlezkách nebude mít za následek podobně smutný a hloupý konec jako v případě Kočičáku.  Doufám, že někdo úmyslně neničí všechno co mám rád, jakmile o tom napíšu… asi ne, nejsem paranoik! Ale stejně radši nenapíšu kde to je!… ale stejně:

PROSÍM VÁS, NEBOUREJTE TO! DYŤ JE TO KRÁSNÝ! (a mě se to vlastně vůbec nelíbí)

Průlezka, skluzavka, socha, hrad, amfiteátr – uprostřed hranatého sídliště – najednou – tenhle amorfní organický mimoň – znám ho od dětství – ale až nedávno jsem si na google všiml jaký má půdorys – vrtule, šuriken, améba – je tam od jak já živa (1975?) – kdo to navrhoval a jak to prošlo přes soudruhy to nevím – dneska by to neprošlo – mám ho rád a jsem rád že tam pořád je

Narazil jsem na odkaz informující o daru paní Hany Jelínkové muzeu v Pardubicích-. Darovala mu asi 150 fotografií rodícího se sídliště Polabiny I. Je to extrémně zajímavý materiál a už teď se těším, že v mnoha vybudí zájem o tuto část města.