Nádraží – neustálé okouzlení!

Před půl hodinou jsem nafotil další pohledy na projevy nádražního genia loci – za kterého nesou odpovědnost konkrétní lidé a konkrétní čas (existuje něco takového?).

 Rozvíjím tímto nápad JD (který nikoho nemusel moc přemlouvat), aby se na nádraží odehrála nějaká intenzivní Offcity akce – nejlépe pobytová, dvoudenní. Představuji si, jak ráno snídáme na otevřené terase v posledním patře (nebo naopak, jak tam večer popíjíme kaféčko z hrnečků s potiskem „čsd“). Procházíme se na jinak nepřístupné galerii kolem vysokých luxferových oken, jako kdybychom byli na triforiu nějaké gotické katedrály. Večer zajdeme do kina, kde se za starých dob točilo kino nonstop (!) – lidé se při dlouhém čekání lámali v pase při sledování grotesek … Odpoledne bych si představoval malé občerstvení v nádražním bufetu a následně adrenalinovou projížďku ještěrkou po perónu …

Posílám díky současným technologiím obrázky z vlaku, dokud jsou teplé a voní tiskařskou barvou – krásná luxferová rozeta se světlem je b předsálí dnešní kavárny, pohled do bufáče je bohužel jen přes zamazané sklo.

ZPĚT NA VÝPIS ČLÁNKŮ

PŘIPOJTE SE K NÁM