Periférie je parazit

Juráš Lasovský nastartoval svoji cestu v Belgickém Gentu na Sint Lucas school of Architecture. Potom raketově nastoupal do TOP architektonické kanceláře MVRDV a v současnosti funguje  v The Why Factory – spřízněnou duší MVRDV a Delft University of Technology. The Why factory se snaží nalézt odpovědi na otázky spojené s našimi současnými městy, architekturou a urbanismem. Následuje vybroušený rozhovor o perifériích.

1. Co pro Tebe znamená a jak vnímáš prostor-pojem periférie?

Často slyším, že pojem periferie znamená místo bez souvislosti, logiky, místo nikoho, neutěšené místo bez kvalit k životu, místo bez občanské vybavenosti (obchody, služby, kina atd.), s nízkou hustotou zástavby. V zásadě nám toto slovo asociuje něco špatného. V našem prostředí tomu tak asi opravdu je. Zároveň mě napadají otázky: Může tento prostor být i pozitivním pojmem? Lze město rozšiřovat bez toho, abychom se vyvarovali periferií? Kde je hranice periferie a kde už začíná město? Pro mě periferie znamená prostor závislý, parazitující na městě. Bez něho nemůže existovat a bez něho by nevznikl. Je to v zásadě prostor, který vzniká jako reakce na určité nedostatky hostitele (města). Periferie je vlastně vývojovou fází města, kterou město podstupuje při svém rozšiřování.  Klasickou periferií je pražské Jižní Město, které vzniklo jako reakce na nedostatek jednotek bytového fondu v sedmdesátých letech. Současnou periferii ve formě satelitních městeček můžeme najít třeba v okolí Prahy (H-systém, různé xxx-resorty atp.) Periferie nutně nemusí znamenat něco negativního. Najdou se i zajímavé příklady ze zahraničí, kde na okrajových částech města vyrůstají svébytné soubory budov dobře napojené na město. Mají potřebnou hustotou zástavby a jádro poskytující občanskou vybavenost, která přispívá k menší migraci a poskytuje dostatečné prostředí pro volnočasové aktivity.

http://www.west8.nl/…_sporenburg/

http://www.arcspace.com/…/8house.html

http://www.iiinstitute.nl/…ven-strijp-s

2. Jaký je Tvůj pohled na VÝZNAM veřejného prostoru?

Význam tohoto prostoru je obrovský a je nutné si uvědomit, že to není pouze transitní prostor, kterým rychle procházím abych už už byl ve svém.  Je to prostor pro setkávání, seznamování, zábavu, relaxaci. Místo s velkým společenským potenciálem, do kterého je nutné investovat a udržovat ho stále aktivním, podílet se na něm, spoluutvářet, sdílet ho s ostatními lidmi. Navrhovat takové veřejné prostory, které mají potenciál se obměňovat, inspirovat k další aktivitě a pobytu. Kvalita těchto prostor pak tvoří, podle mého názoru, velký podíl na významu slova identita místa, čtvrtě a celého města.

http://aplust.net/permalink.php?…

3. Jakým způsobem vnímáš problém vylidňujících se center měst a vznik periférie přímo uvnitř centra?

Podle mého názoru je to problém zapříčiňující právě nedostatek kvalitního prostoru v centrech měst. Lidé tento prostor neuspokojuje, nazývají ho šedý, nevábný, jednotvárný. Nenacházejí v něm potěšení, nemají chuť ho obývat, neorientují se v něm. Prchají za město, za snem o vlastním lepším bydlením s dostatkem zeleně a klidu, bez rušivých elementů dopravy. Bohužel si neuvědomují, že díky těmto snům vznikají nové periferie, nevzhledné satelity; bez identity, kontextu a návaznosti na město. Města samotná se tak stávají prázdnými, monofunkčními, kam dojíždím do práce, kde vydělávám peníze. Periferie pak místem k přespáním. Ulice slouží jen jako spojka, kterou nutně musím zdolat k dosažení jednoho či druhého cíle.  Je to koloběh, který nás nutí ke každodenní migraci a trávením našeho volného času v dopravních prostředcích. Dostali jsem se do fáze, kdy si neuvědomujeme, že by tyto prostory mohli fungovat jinak, lépe. K odstranění tohoto problému vede vytváření lokálních polyfunkčních center dobře identifikovatelných s pohodlnou dostupností všech služeb bez nutnosti každodenní migrace, závislosti na městě. Centra s kvalitním veřejným prostorem a poloveřejným prostorem (náměstí, parky, ulic, kde budeme mít chuť zastavit se, procházet se, vychutnávat si atmosféru, povídat si s přáteli, sousedy.

4. Co podle Tebe zapříčiňuje vznik periferií?

Jak už jsem popsal v předchozí otázce, vznik periferie a periferie uvnitř města spolu úzce souvisí. Periferie je důsledek, reakce na určité nedostatky uvnitř města (absence kvalitních míst, nezdravé ovzduší, drahé náklady na život, chybějící občanská vybavenost). To má za následek odliv obyvatel a vznik řídce obývaných míst – periferií uvnitř města. Město roste, periferie s nízkou hustotou zástavby ho vyčerpává. Lidé dojíždějí za prací. Rostou náklady na údržbu komunikací, sítí. Neexistuje veřejný a poloveřejný prostor. Lidé přestávají mít zájem o to co se děje za jejich ploty. Přestávají vytvářet komunitu.

5. Změnil se Tvůj pohled na veřejný prostor po zkušenostech z Belgie a Holandska?

Určitě, v Belgii jsem strávil půl roku a v Holandsku to bude už skoro přes rok. Za tu dobu jsem měl možnost setkat se s nejrůznějšími typy veřejných prostorů. Obecně v těchto zemích funguje lepší kontrola investorů a developerů, na které je vyvíjen tlak ze strany zastupitelů měst k vytváření kvalitních veřejných prostorů. Na jednom jsem se dokonce aktivně podílel. Jednalo se o oživení jednoho z rotterdamských kanálů. Bylo zajímavé, jak lidé námi navržený objekt přijímají, jak ho využívají. (MVRDV, objekt Coolhavenkade) V Rotterdamu jsem strávil víc než půl roku. Je to moc zajímavé město. Paradoxně válečná katastrofa, která město kompletně srovnala se zemí, přispěla k vytvoření města bez zábran. Město, které slouží jako dílna na experimenty s veřejným prostorem a s architekturou vůbec.  Město protikladů, kde vás nemůže překvapit trpaslík s análním kolíkem ani maličká kaplička ve stínu obrovského mrakodrapu a mešitou opodál. Obyvatelé jsou na tyty neobvyklosti zvyklí, řekl bych i pyšní. Mají chuť si prostor kolem sebe vytvářet, organizovat po svém. Experimentovat, hrát si, nebát se. Právě tato organizovanost a chuť být organizován je pro Holanďany typická.

http://www.coolhavenkade.nl/

http://www.ateliervanlieshout.com/

6. Jak vnímáš profesi architekta v současném pojetí města?

Pokládám ji za velice aktuální a důležitou, z hlediska tvorby nových urbanistických koncepcí  městských prostorů za nepostradatelnou. Bohužel v současné době nemá velkou důvěru u veřejnosti ani u politické reprezentace. To bychom se měli pokusit změnit. Je pokládána spíše za jakýsi luxus, bez kterého se společnost může obejít. Služba architektů by se měla znovu dostat do povědomí jako činnost, která dokáže vytvářet nové a kvalitní prostory a uchovávat ale zároveň moderně aktivizovat prostory historické. V cizině se tato profese propaguje třeba i skrze organizování různých workshopů v nichž dochází k dialogu, konfrontacím názorů veřejnosti s představami architektů. Výsledkem pak bývají zajímavé projekty, koncepty na zlepšení města a zejména pak jeho veřejného prostoru. V poslední době těchto akcí přibývá i u nás. Jsou organizovány zejména nadšenými lidmi, kteří se aktivně podílejí na rehabilitaci svého okolí.

http://prazelenina.cz/o-prazelenine/

http://www.auto-mat.cz/…-cyklojizdy/

http://www.resite.cz/

7. Pracoval jsi pro firmu v Rotterdamu a nyní pracuješ na univerzitě v Delfu. Na čem děláš a jak se práce liší od velké firmy?

V Rotterdamu jsem dělal pro renomovanou firmu MVRDV, se kterou jsem minulé léto vyhrál mezinárodní soutěž na Komiksové muzeum do Číny. Je to velká firma, kde se od vás očekává velké pracovní nasazení a dodržování určitých pravidel. Nyní pracuji jako research assistant pro experimentální studio tzv. The Why Factory (T?F) na Fakultě architektury v Delftu.  Je to pro mě úplně nová zkušenost, než kterou znám z MVRDV s jediným společným fenoménem, šéfem obou institucí architektem Winy Maasem. Ve T?F se zabýváme hledáním nových přístupů k urbanismu a k architektuře vůbec. Hlavní náplní je tvorba vizí budoucích měst a kladení si základních otázek o funkci budoucí architektury. T?F je součástí školy a panuje zde volné a inspirativní prostředí plné zajímavých nápadů a živých diskusí nejen se studenty TU Delft. Rozdílem oproti MVRDV je asi způsob práce a myšlení. Pracuje se na vizích, modelových projektech, které by v budoucnosti mohly fungovat. To s sebou nese zajímavé výsledky, které bývají často dost fantaskní a utopistické. Účelem je ale seriozní architektonický výzkum, který má studenty naučit, jak pracovat s novými technologiemi, materiály a potřebami společnosti v budoucích městech.

http://www.thewhyfactory.com/

http://www.mvrdv.nl/#…

8. Slyšel jsem, že si měl úspěch v architektonické soutěži. O co šlo?

V květnu jsme se s mým holandským kamarádem zúčastnili mezinárodní soutěže do Prahy. Účelem soutěže bylo nalézt nové možnosti využití potenciálu veřejného prostoru v těsné blízkosti řeky Vltavy. Navrhli jsme kolekci takzvaných aktivátorů, plovoucích pontonů, které mají motivovat lidi k vyvíjení aktivity kolem řeky. Mají za úkol vyvolat větší zájem o tyto zajímavé místa a začít je novými ideami zlepšovat a podněcovat je tak k většímu životu. V hojné účasti soutěžících jsme se nakonec umístili na druhém místě.

http://competition.resite.cz/

Juráš Lasovský

http://lasovsky.cz/juras/

ZPĚT NA VÝPIS ČLÁNKŮ

PŘIPOJTE SE K NÁM