Offcitylight – Dukla
Dukla je první pardubické sídliště postavené mezi lety 1947–1959 na místě rozsáhlé vojenské nemocnice – tzv. karantény. První zastavovací plán Aloise Mikuškovice a Františka Kerharta vznikl hned po druhé světové válce a počítal s řádkovým uspořádáním bloků a rodinnými domy po okrajích. Podle tohoto plánu však bylo započato s výstavbou pouze několika prvních domů podél ulice Teplého.
Po znárodnění stavebního průmyslu v roce 1948 byl zastavovací plán přepracován týmem architektů a projektantů z nově vzniklého Stavoprojektu pod vedením Karla Kalvody. Cílem bylo vytvořit na 45 ha téměř 2700 bytových jednotek pro 8.000 lidí. Nový plán, dokončený v roce 1952, přinesl větší variabilitu zástavby, do které byly velmi obratně zapojeny prvky občanské vybavenosti – jesle, mateřské a základní školy i sportoviště. V přízemí domů i v samostatných objektech byly rozmístěny obchody a služby. Projekt pamatoval také na podobu parkových úprav a zeleně, které dodnes činí z Dukly velmi příjemné místo k bydlení.
Výstavba sídliště Dukla v 50. letech probíhala novými progresivními metodami průmyslového stavebnictví s příklonem k typizaci a prefabrikaci. Typizované bytové domy stavěné v Pardubicích tak nalezneme i na území celého tehdejšího Československa. Byla zde poprvé uplatněna tzv. „proudová výstavba“, která byla pokročilou organizací jednotlivých pracovních složek. V průběhu výstavby byla zkoušena a využívána i první technologie prefabrikace – pomocí dílensky vyrobených cihelných „blokopanelů“ urychlujících práci přímo na staveništi.
I když jsou dukelské domy typizované, odlišují se v drobných detailech – architektonickém řešení portálů vchodů, okenních ostění, korunních říms. Najdeme zde nápodoby renesančních terakotových ostění, figurální a rostlinné motivy na reliéfech nad vchody. Tyto historizující odkazy jsou typickým projevem socialistického realismu – jediným oficiálním „slohem“ 50. let. Svébytnost jednotlivých domů je dána také jejich obyvateli. Investorem jednotlivých domů či celých bloků totiž byly různé tehdejší pardubické podniky, které zde ubytovaly své zaměstnance po léta vytvářející specifické komunity.
* * * * *
text – dobové archívní prameny, M. Návesník: Rozvoj města Pardubic v období po roce 1945 (nepublikovaný strojopis) / fotografie – archív Východočeského muzea